Manifest luxusu byl poprvé publikován v Basileji v roce 1973 v němčině a ve francouzštině. Autorem textu je Carl Laszlo, jedna z posledních žijících renesančních evropských osobností. Nemám co dodat - toto je napsáno dokonale.
Luxus je svoboda. Luxus je dostupný všem, bohatství nikoliv. Luxus znamená vlastnit, co člověk vlastnit chce, a zříct se všeho, co by se vlastnit mělo. Luxus dělá každého svým vlastním pánem. Luxus je kus starého sametu jako veškerý majetek, luxus je žít v 17 prázdných komnatách s jedinou ikonou a s jedním malým psíkem, luxus je nevlastnit spotřební zboží, luxus je být v obecném blahobytu velmi bohatý nebo naopak velmi chudý. Luxus je skládat se ze samých tužeb a luxus je své vlastní touhy zničit. Luxus je říct to, o čem nechce nikdo mluvit.
Luxus je svoboda. Luxus konfrontuje nekonečné vědomí sebe sama s pocity ostatních, ať už má pocit méněcennosti či nadřazenosti. Luxus dělá člověka nezávislým, statečným a čestným. Luxus navazuje s tou největší možnou decentností kontakt se vším, co je přirozené a lidské. Luxus chrání před závistí a falešnou ješitností, vzbuzuje vlastní touhy a podporuje myšlenky na osamostatnění a vlastní živnosti. Luxus omlazuje, chrání zdraví a napomáhá trávení. Luxus nám pomáhá s odporem přezírat nenasytné misionáře a šosácké hromadné vrahy.
Luxus bojuje za zvláštnost a všechno osobité: za drahé knihy, za jedinečné kusy na všech polích, za exlibrisy, monogramy, portréty, za magii znaků, za kouzlo, za rituál, za předměty vysokého významu, za mimořádné kameny a lidi, za radost, touhu, askezi a ručně psané dopisy. Luxus je neustálý trénink smrti, věčné loučení. Luxus znamená přijmout svůj vlastní osud, aniž by se mu člověk odevzdal. Luxus je dělat jen a pouze to, co člověk považuje za správné.
Luxus je svoboda.
Carl Laszlo se narodil v roce 1923 v Pětikostelí. V červenci 1944 byl deportován do Osvětimi. Po válce se usadil v Basileji, kde žil až do smrti. Studoval filozofii a psychoanalýzu, později se zapojil do života mezinárodní umělecké elity (Paříž, Londýn a New York). Přátelil se s významnými výtvarníky a spisovateli šedesátých a sedmdesátých let jako Andy Warhol, Hans Arp, Marcel Duchamp, Victor Vasarely, André Breton, Christian Schad, John Giorno, Allen Ginsberg, William S. Burroughs, Timothy Leary, Patricia Highsmith, John Cage, Jean Cocteau či Robert Mapplethorpe. Carl Laszlo byl posledních třicet let známým obchodníkem s uměním.
Luxus bojuje za zvláštnost a všechno osobité: za drahé knihy, za jedinečné kusy na všech polích, za exlibrisy, monogramy, portréty, za magii znaků, za kouzlo, za rituál, za předměty vysokého významu, za mimořádné kameny a lidi, za radost, touhu, askezi a ručně psané dopisy. Luxus je neustálý trénink smrti, věčné loučení. Luxus znamená přijmout svůj vlastní osud, aniž by se mu člověk odevzdal. Luxus je dělat jen a pouze to, co člověk považuje za správné.
Carl Laszlo se narodil v roce 1923 v Pětikostelí. V červenci 1944 byl deportován do Osvětimi. Po válce se usadil v Basileji, kde žil až do smrti. Studoval filozofii a psychoanalýzu, později se zapojil do života mezinárodní umělecké elity (Paříž, Londýn a New York). Přátelil se s významnými výtvarníky a spisovateli šedesátých a sedmdesátých let jako Andy Warhol, Hans Arp, Marcel Duchamp, Victor Vasarely, André Breton, Christian Schad, John Giorno, Allen Ginsberg, William S. Burroughs, Timothy Leary, Patricia Highsmith, John Cage, Jean Cocteau či Robert Mapplethorpe. Carl Laszlo byl posledních třicet let známým obchodníkem s uměním.
