"Jsem za vodou, koukněte, já na to mám", to vyjadřovaly šaty mladíků z Harlemu na počátku 40. let. Říkalo se jim zooties. Chtěli ukázat bílým, že i oni jsou schopni dosáhnout místa na výsluní a oblečení jim k tomu pomůže. Malcolm X je ve své autobiografii popisuje jako klauny, ačkoli i on nosil ono prostorné bleděmodré sako s mohutnými rameny, zapínané na jeden knoflík. Platilo, že čím větší zootie, tím širší klobouk. Býval vysoký až 15 centimetrů, s perem a nápadnou krempou. Tlustý řetěz z kočičího zlata doplňoval kalhoty, které měly v kolenou neuvěřitelné tři čtvrtě metru a směrem ke kotníkům se prudce zužovaly na pouhých 30 centimetrů. Dvoubarevné boty, barevné vesty. Barva přestala být jen výsadou dámského oblečení. Z New Yorku se tato móda dostala až do Los Angeles.
K zooties patřil swing. Byla to opravdu odvaha, obléknout se v tomto stylu v roce 1943. Nešlo jen o to, že pánský oblek prvních desetiletí tohoto století zůstával tvrdošíjně střízlivý. Seriózní muž ze sebe nepotřeboval dělat dandyho, když měl ženu více či méně v hrsti. Hollywoodské hvězdy vystupovaly v oblecích britského
gentlemana, aby dostály platným normám mužské elegance. Byla to válka, která způsobila změnu v pánském oblékání. Bomby a moli ničili šatníky těch, kteří umírali na frontě. S materiálem se šetřilo. Vládní nařízení přímo
zakazovalo používat čistou vlnu na oděvy. Byla určena na uniformy. Jak to, že ti mladíci dokázali, aby krejčí byli slepí? Podpláceli je a kašlali na vlastenectví. Beztrestně se vysmívali válce?
Okupovaná Paříž milovala swing a mládež si ochotně přisvojila styl zooties, jenomže samozřejmě po francouzsku. Saka zůstala prostorná, ale kalhoty byly velmi úzké a sahaly sotva ke kotníkům, aby mohly
vyniknout barevné ponožky. Uzoučkou kravatu doplňovala spona.
Říkalo se jim zazou, údajně podle refrénu jednoho hitu Caba Callowaye. Rozdělovali se na zazou z levého a pravého břehu. O co víc se ti z levého břehu věnovali existencionalismu, o to víc si ti z Elysejských polí hleděli svého zevnějšku. Nad čelem se jim vzdouvala mohutná vlna nabrilantinovaných vlasů. Jejich dívky nosily skládané sukně, boty na vysoké podešvi, saka s mohutnými rameny a spoustou kapes, roláky i úzké kravaty.
kolaborující vrstevníci a stříhali jim vlasy. Mnoho z nich skončilo dokonce v koncentračním táboře. Po válce se v ulicích Paříže už neobjevili a zůstalo po nich jen jméno.
Zatímco po francouzských zazou zbyla jen historie, styl zooties je stále velmi oblíbený, minimálně v Americe. A tak bych se přimlouvala u vintage gentlemanů, abych měla tu možnost letos v nějaké tančírně potkat někoho v širokých kalhotách a širokém saku místo stále se opakujících úzkých kalhot a šlí.
Zootie a jeho Černá vdova
K mladíkům se přidala i jejich děvčata. "Černé vdovy" nebo "sličné kočičky", jak se nazývaly na jihu, nosily rovněž saka sahající až ke kolenům a síťované punčochy. K zooties patřil swing. Byla to opravdu odvaha, obléknout se v tomto stylu v roce 1943. Nešlo jen o to, že pánský oblek prvních desetiletí tohoto století zůstával tvrdošíjně střízlivý. Seriózní muž ze sebe nepotřeboval dělat dandyho, když měl ženu více či méně v hrsti. Hollywoodské hvězdy vystupovaly v oblecích britského
gentlemana, aby dostály platným normám mužské elegance. Byla to válka, která způsobila změnu v pánském oblékání. Bomby a moli ničili šatníky těch, kteří umírali na frontě. S materiálem se šetřilo. Vládní nařízení přímo
zakazovalo používat čistou vlnu na oděvy. Byla určena na uniformy. Jak to, že ti mladíci dokázali, aby krejčí byli slepí? Podpláceli je a kašlali na vlastenectví. Beztrestně se vysmívali válce?
Popularitu zooties reflektovalo i studio MGM
Byla to výzva bílým a ti to nenechali jen tak. Docházelo k prvním rasistickým nepokojům. Angloameričtí námořníci a mariňáci v přístavech chytali zooties a vysvlékali je do naha na ulici či před zraky přeplněných kinosálů. Bili je, na jejich oblečení močili, aby ho tak zneuctili.
Účastníci tzv. zoot suit riots
Oblečení zooties převzali swingoví hudebníci. A s praotcem černé muziky, jazzmanem Cabem Callowayem, si začali zpívat i bílí Američané.
Cab Calloway
Ve sladké - byť okupované - Francii se také hrál swing a "zoot suit" se zde proměnil do stylu ZAZOU.Okupovaná Paříž milovala swing a mládež si ochotně přisvojila styl zooties, jenomže samozřejmě po francouzsku. Saka zůstala prostorná, ale kalhoty byly velmi úzké a sahaly sotva ke kotníkům, aby mohly
vyniknout barevné ponožky. Uzoučkou kravatu doplňovala spona.
Říkalo se jim zazou, údajně podle refrénu jednoho hitu Caba Callowaye. Rozdělovali se na zazou z levého a pravého břehu. O co víc se ti z levého břehu věnovali existencionalismu, o to víc si ti z Elysejských polí hleděli svého zevnějšku. Nad čelem se jim vzdouvala mohutná vlna nabrilantinovaných vlasů. Jejich dívky nosily skládané sukně, boty na vysoké podešvi, saka s mohutnými rameny a spoustou kapes, roláky i úzké kravaty.
Typický zazou
Zatímco zooties se vyčítal nedostatek vlastenectví, zazou byli pronásledováni právě pro vlastenectví a sympatizování s kulturou amerických nepřátel. V Němci obsazeném městě nad Seinou přepadávali zazou jejichkolaborující vrstevníci a stříhali jim vlasy. Mnoho z nich skončilo dokonce v koncentračním táboře. Po válce se v ulicích Paříže už neobjevili a zůstalo po nich jen jméno.
Zatímco po francouzských zazou zbyla jen historie, styl zooties je stále velmi oblíbený, minimálně v Americe. A tak bych se přimlouvala u vintage gentlemanů, abych měla tu možnost letos v nějaké tančírně potkat někoho v širokých kalhotách a širokém saku místo stále se opakujících úzkých kalhot a šlí.
Zoot suit dnes
Žádné komentáře:
Okomentovat